V tomto místě zápisy do mého deníku končí. Co se stalo dál. Byl konec dobrý, všechno dobré?
Dopluli jsme do domovské mariny. Uvázali lodě na jejich místa, připravovali jsme si věci k zabalení. Myli jsme chemické záchody, protože někteří členové posádek nechtěli chodit na břeh s lopatkou. Byla to velká švanda a s Romanem jsme si jí docela užili. Znáte ty zpomalené záběry ve filmech, kde blonďaté krásky na benzínce myjí auto? Své bujné vnady mají nacpané v o dvě čísla menších bikinách a cákají po sobě vodu s pěnou. Tak takhle nějak jsme vypadali my s Romanem.
Večer, když už si každý užil sedací záchod, až mu vykoukly hemeroidy, jsme se sešli na břehu pod stříškou. Náš kuchař práskl ostatním, že jsem si celý týden psal deník a všichni hlasitě skandovali, abych ho přečetl. No tak jsem četl.
Nyní po půl druhém roce, jsem se konečně dostal k tomu, abych celý deník přepsal a věnoval ho svým bývalým kamarádům.